trampoty

Já si své první těhotenství náležitě užívám. Je mi 20, kvůli náší holčičce(31.tt), která je neplánovaná, ale rozhodně ne nechtěná, jsem přerušila studia vš. Od 16. let trpím jistou chorobou, což bylo okamžitě vzato jako rizikový faktor, pročež se již od 8. týdne neustále cpu různými vitamíny a nemohla jsem ani nastoupit do práce.
V šestém týdnu mi začaly nevolnosti. O přívlastku "ranní" se mluvit nedá, většinu dní až do šestého měsíce jsem trávila na toaletě, nebo jsem prostě blinkala, kudy jsem chodila.
V šestadvacátém týdnu mi na procházce s manželem v lese začaly kontrakce,načež jsme se vydali do nemocnice. Tam nám sdělili, že vinou jakéhosi zánětu v mém těle se miminko dralo předčasně na svět, čemuž lékaři okamžitě zabránili, když mi do rukou napíchali infuzi.
Od té doby jsem na neschopence a převážně musím ležet. Břicho mi často tvrdne, naše malá je malá, mám neustále strach, že mou vinou nemá tu správnou výživu, což vede k mému častému přejídání, takže si už připadám jako koule.
Navíc mě všichni straší předčasným porodem,doma se nudím, shrnuto podtrhnuto, už ať je to za mnou.