važte si toho

Važte si toho,že tak příjemě můžete rodit.Já jsem rodila před více jak 30ti lety a do teď to mám v paměti jako hrůzný zážitek.To nemyslím bolest.To myslím přístup zdravotnického personálu.11 hodin sama na hekárně,za celou dobu tak 3x se přišel někdo podívat a dát mi nějakou injekci,nikdo se neptal,co chci a nechci. Nic jsem nesměla,ani se napít, a to ani po porodu. Jedna sestřička na mi pak dala vyždímanou plenku,abych se alespoň otřela a já se snažila z ní vysát trošku vody. Dvě hodiny jsem ležela na studené chodbě, přikrytá jen prostěradlem a nikde nikdo. Přišli až opravdu po těch dvou hodinách, kdy jsem klepala zubama. Pak mě odvezli na pokoj, kde nás bylo celkem osm. Naprosto žádné soukromí. Při příchodu paní doktorky Kamarýtové /její jméno si dobře pamatuji i dnes /,bylo nutno ležet v pozoru, otevřené okno a zavřené rádio.Vstát se smělo až po 12 hodinách,před tím nás přišli vycévkovat.Dítě nám nosili zabalané jak kuklu,asi tak na 15 min.,kdo si chtěl aspoň sáhnout na nožičku nebo ručičku a trošku povolil tu kuklu,dostal vynadáno.Své dítě celé jsem pořádně uviděla a mohla si na něj sáhnout až doma,i na cestu ho oblékli oni.Nikdo se mě na nic neptal,žádný porodní plán.Manžela jsem viděla jen z okna,protože byl zrovna zákaz návštěv.Oba porody se od sebe lišily jen tím,že ten druhý šel rychleji,asi to bylo nějaké divné,byli tam najednou tři lékaři,ale nido mi nic neřekl.Celou dobu sedm dní sama,možnost si zatelefonovat minimální,jeden telefon pro celé patro,každý den jsem brečela a chtěla domu.