..hmmm

..článek mi mluví z duše. Prostě je to tak. Asi každý řádný rodič se snaží vychovat dobře své děti a být jim příkladem..ale jsme také jen lidi podléhající slabostem a okolnostem. Já proto svým dětem vždy nezapomenu připomenout,že ať se děje cokoli,mám je ráda a nikdy se na tom nic nezmnění.Mám je ráda i když na ně křičím,i když dostanou špatnou známku a fakt se zlobím,i když se dožadují pozornosti a já je odbydu - prostě jsem někdy taky jen obyčejná holka co má spoustu starostí a nejenom matka a manželka :-(..myslím,že to chápou :-)