kyčle a plenky

Tak jsem si při tom článku nostalgicky povzdechla. Začátkem 90. let jsme byli jedni z mála, co se odhodlali kupovat papírové pleny (9 lidí ve 2+1, neměli jsme kde sušit). Kus stál necelých 6 korun (to bývaly pěkné peníze), jednorázové lepítko na plence (při druhém přelepení se musela použít izolepa) a o suchém zadečku a neprotékající plence jsme si mohli nechat jenom zdát. No co, přežili jsme my i dítě ve zdraví. :-)
Ale nezapomenutelný byl přístup lékařů. V porodnici i ortoped nám tyto pleny zakázali používat, i když kyčličky byly v pořádku, všechny děti v té době museli mít do 6-ti týdnů 2 normální pleny. Našli jsme si nějaké články o tom, že i novorozenci mohou papírové pleny používat, tak jsme se tedy odhodlali a asi desetitýdenímu miminku jsme je daly.Tedy pochopitelně s hadrovou plenou přes. Ale byla v nás malá dušička při každé návštěvě lékaře, dovolili jsme si něco, co se "nesmělo".
Když dneska vidím ty "vymakané" papírové pleny se suchým zipem, postraními pásečky, jejich cenu a hlavně to množství na výběr, tak mi ty debaty o plenkách přijdou docela úsměvné.