jsem prekvapen

Jsem prakvapena tim, jakou vasnivou diskusi vzbudil zajem pana profesora o Matejcka o myslivost.Nevidim na tomto zajmu nic zvlastniho.Tzv. ochranci prav zvirat by se mozna tolik nepozastavili nad lidskym utrpenim jako se pozastavuji nad loveckou trofeji.Ukazuji prstem na vycpanou hlavu jelena,ale na trpiciho cloveka neukazou. A protoze vychazim z toho,ze clovek je vzdy na prvnim miste, nemohu jinak nez pred panem profesorem smeknout.Diky nemu, jeho ucitelum a kolegum se pohnuly ledy v tehdejsi ceskoslovenske spolecnosti smerem od ustavni vychovy k rodinne.Vydani Psychicke deprivace v detstvi zpusobilo poprask nejen u nas, ale i v zahranici. Dilo pana profesora Matejcka je naprosto vyjimecne a dokladem toho jsou opustene deti, ktere od roku 1973 mohou opet vyrustat v pestounske peci, tedy v rodine, deti, ktere kdyz nemohou vyrustat v nahradni rodine, mohou vyrustat alespon v detskem domove rodinneho typu nebo v detskem domove, ktery se o prostredi vice pripominajici rodinu snazi. Vsechno to je zasluhou pana profesora Matejcka a vsech jeho spolupracovniku a nasledovniku, protoze jeho dílo neni u konce.
A ze to byl normalni clovek, ktery mel take sve chyby? No jiste. Jsem presvedcena, ze pan profesor by to nikomu nevymlouval. Proč taky? Vzdyt to byl clovek se srdcem a hlavou na spravnem miste.