Trochu mě mrzí

Trochu mě mrzí, že Makarenko je zde na diskuzi brán opravdu hlavně v recesi. Mrzí mne že se ještě stále (přitom tolik let po revoluci) neumíme podívat na něčí dílo bez dřívejších tendencí. Přitom je třeba číst nejen díla autora (třebaže v originále, ale přesto upravené režimem), ale také díla autorů zabývajících se osobností. Opravdu doporučuji: Ladislav Pecha: Krutá poema Možná že změníte názor. Přísnost, kterou prosazoval a kterou považujeta za přehnanou byla spojena s velkou láskou k dětem a plným nasazením pro ně žít. proto měl takový úspěch. jeho originální metody se dodnes využívají v práci s problémovou mládeží, jeho myšlenky jsou pro mne velmi silné: Viz známé citace: „Není špatná mládež, jsou jen špatní vychovatelé.“ nebo „Učit lze slovy, vychovávat pouze příkladem.“ V kontextu tehdejší doby to bylo VELMI revoluční. Omlouvám se za delší příspěvek, ale četla jsem Krutou poemu nedávno, ještě jí jsem plná.