:-)
Po dlouhé době jsem se u článku zasmála. Mám kluka 1,5 a zatím to vypadá takto: je schopen si nejprve zapnout prodlužovačku a po té počítač. Následuje vylezení do křesla, pohodlné usazení a dychtivý výraz, kdy že se tam objeví ten pejsek co má maminka jako tapetu. A potom ta nefalšovaná radost!! Vždycky mě dostane:-)
Odpovědět