Re: Ano, je to důležité

Ahoj,
ano, vychovávali nás stejně. S tancem dnes problémy nemám, od 17 let jsem chodila do tanečního kroužku, ale pro mě samotnou bylo překvapení, že to jde! Taky jsem literárně tvořila - psala jsem básničky (taky jsem si k nim kreslila obrázky), ale ty jsem nikdy rodičům nečetla. Až když jsem se stěhovala, matka je našla a předala mi je s poklepáním si na čelo. Na blbosti tě užije - to je taky moje "oblíbená" věta. Ano, skutečně radši dělám "blbosti" než neustále uklízet, přiznávám, že jsem nepořádná, ale zase mám radost z toho, když něco vytvořím (šiju, pletu, dělám koláže). Bohužel, v poslední době na to mám málo času, ale ráda bych dceru vedla i k tomu.
Pro Janinu H: S tím objevováním talentu rodiči jsem myslela na děti tak kolem 5 let, kdy se výrazný talent už objevuje a je na rodičích, aby byli ochotni dítě doprovázet do kroužků, protože si samo ještě nikam nedojde. Co se týče jazyků - taky jsem to flákala, dokud jsem se v 18 nezamilovala do cizince. Ovšem pak jsem se odmilovala a začala to zase flákat. P.