Re: Slavné kojení

Dcera se mi narodila v roce 1986, tedy v době totáče. V té době se kojení nepropagovalo v takové míře jako dnes. Byla jsem rozhodnutá, že budu kojit co nejdéle. Ovšem člověk míní a příroda mění. Mám ploché bradavky, takže mi kojení moc nešlo. V té době byly k dispozici tzv. kojící klouboučky ze skla s dudlíkem na konci. Mělo to jednu výhodu. Anetka se naučila velice brzy sát z dudlíku. Jinak byl na dvě věci... Navíc Anetka byla velmi hladové dítě, dva měsíce jsme nespali, kojila jsem po 2 hodinách. Už jsem ztrácela nervy a od 8. týdne jsem ji začala přikrmovat Feminarem. Konečně jsme se trochu vyspali. Asi od 2,5 měsíce jsem přestala kojit úplně, protože jsem ztratila mléko. Nejdřív byla na Feminaru a od 4. měsíce na Sunaru. Ten jí tak zachutnal, že ho pila až do 3,5 roku. Tak si říkám, že to taky nebylo tak špatný, protože tak dlouho bych ji určitě nekojila a navíc vím, že když matky dlouho kojí (např. 1 rok), pak přestanou, tak si dítě na příkrm těžko zvyká, spíš si na něj nezvykne a musí přejít na normální stravu. Anetka si po ránu dala celou flašku Sunaru, druhou vypila večer před spaním. Myslím si, že umělá mléka nejsou tak špatný a my jsme ho používali dost dlouho.
Dneska je z ní dospělá slečna, v životě měla parkrát chřipku, jinak je zdravá jako řepa.
Mamči, neberte to tragicky, když nemůžete kojit, berte všechno z té lepší stránky. Zbyde Vám např. víc času na mazlení se svým pokladem.