Jestli můžu...

Ráda bych také přispěla tím, co mám načtené.... (snad mně antiknihomolové z minulé diskuse nesežerou, že moc čtu :-))
Žijeme u lesa, takže po prostudování hromady informací to s klíšťaty děláme takto. Z lékárny máme jodisol v nejsilnější koncentraci, co se prodává. Přikousnuté klíště zakapeme a čekáme. Jodisol by měl zničit infekce v klíštěti. Zároveň klíště přes jodisol může dýchat, takže nezačne "blinkat" ty škodlivé látky. Po chvíli (doporučuje se až hodina, ale já to nikdy tak dlouho nevydržím) klíště pinzetou vytočím či vyviklám (jak to zrovna jde) a ranku opět zakapu jodisolem.
S tou hlavičkou je to tuším tak, že největší pravděpodobnost infekce je do 24 hodin od zakousnutí. Pokud se v těch 24 hodinách ta hlavička urve, zakapala bych jí jodisolem a chtěla jí vyndat. Pokud se dítě vrátí třeba z tábora a má už větší klíště, evidentně starší než 24 hodin, utržená hlavička se tam klidně může nechat. Akorát bych jí opět sem tam zakápla jodisolem. Vyhnisne sama. Je na to jen třeba občas mrknout, aby to nehnilo nějak moc. Ale většinou hlavička vyhnisá docela rychle, rychle se to zhojí a od toho by žádné nebezpečí nemělo hrozit.
Tak takhle u nás. Zdravím, Zuzana
P.S. Největší procento klíšťat se prý nachází ve výšce DO 1 metru. Takže fakt asi nejvíc v trávě.