Sezeni na trech zidlich.

Mila Katerino,
dekuji vam za krasne clanky,kterymi prispivate.Rada je ctu.Jsou moc poucne a dost casto mi mluvite z duse.Tento posledni je primo trefa do cerneho.Pred dvema mesici jsme se odstehovali do Vancouveru,tak tedy prozivam to prvni obdobi.Je to opravdu tezky boj.Mam uz za sebou zkusenost ze zivota v rakousku a prozivala jsem to stejne jako vy.Take probehly vsechny tri faze.A do dnes nevim kam patrim.Zatim jsem to vyresila tim,ze poznavam dalsi mesto a zacinam znovu.Na jedne strane je to uzasne poznat jiny zivot a nabrat nove zkusenosti ale clovek opravdu ztraci ten pocit nekam patrit.Asi take zustanu nekde uprostred.Moc mi pomohlo,ze v tom nejsem sama.DEKUJI!
ZDENKA