Návštěva "naruby" ...
Nebudu psát o tom, jak je to opět podařená ukázka takového toho člověčího sounáležení, obrovského nasazení a pochopení pro potřeby těch druhých. Jednak bych se určitě opakoval a jednak tím asi nikoho, kdo pravidelně čte Maceščinu (to zní ale divně, co ?) rubriku, nijak nepřekvapím.
Možná Vás ale překvapí něco jiného. My jsme také měli několikrát na návštěvě někoho z DD, byla to starší sestra našeho Kuby, které bylo tehdy již 15 let a proběhlo to vcelku pohodově - vzpomínám si akorát, že náš nejstarší syn za mnou, po takové jedné návštěvě, přišel a zcela vážně se ptal, jestli bychom je nějak nemohli vyměnit, tedy nechat si Andreu a Kubu poslat zase zpět. Byl tak trochu zklamaný, že to nejde. Ale kvůli tomu to nepíšu. Stalo se totiž to, že my jsme, asi tak po roce, naopak nabídli Kubovi, jestli by se o prázdninách nechtěl zajet podívat zpátky za dětmi do Domova. Kuba chtěl a tak tam skutečně strávil jeden celý týden prázdnin a mělo to poměrně velký úspěch. Za rok jsme to pak zopakovali s tím, že s nimi dokonce jel na celý tábor a ačkoliv jsme byli trochu v obavách, jak to zvládne, bylo vše v naprosté pohodě a tety byly jeho proměnou úplně unešené. Aniž by si to uvědomil, choval se úplně jinak, než v dobách svého působení, s nikým se nehádal, neodmlouval, nabízel pomoc bez říkání a vůbec dělal věci, které děti v DD jinak rozhodně nedělají.
Nevím, jestli někdo něco podobného zkusil, spíš se domnívám že ne, ale nám se takováto návštěva "naruby" skutečně podařila a vůbec to nebylo špatné.
Mecháček
Odpovědět