Re: copak Freud ?

Nejsem psychoanalytik a orientuju se spise na humanistickou psychologii, ale nejaky zakladni prehled o Freudovi mam (vicemene ze skoly) a rozhodne neni mozne rict, ze "Freud se mylil" a zadna tato stadia nejsou. Nevim kdo jsi, Miro, ze se odvazujes neco takoveho rict, potazmo verejne napsat, ale svedci to prinejmensim o tom, ze nevis o cem mluvis. Freud mel trochu jednostranny pohled na vyvoj a psychopatologii, ale rozhodne nevychazel z toho, co "nasel u sebe v mysli" a jeho "vzorek" je urcite sirsi nez mas k dispozici ty.

Je pravda, ze vyvoj nepostupuje "skokove" po stadiich, ale skutecne lze u deti pozorovat nejprve orientaci na prs (termin obdobi kojenecke neni od od oralniho vubec daleko), pozdeji na vymesovani (chozeni na nocnicek) a jeste pozdeji na pohlavni organy (hry na doktora). Ze by dite "cucalo" jen proto, ze se musi nasytit, je nesmysl, to ti muze potvrdit kazda mama, ktere se dite nekolikrat v noci vzbudi jen aby se prisalo a aniz by se napilo, zase usne. Je navic zname, ze cca po osmem mesici se postoj ditete ke kojeni velmi meni, chape ho vice jako citovou zalezitost nez pouze zdroj potravy (proto take pozdeji byvaji vetsi potize s odstavem). Nebo se ti nezda, ze by dite dokazalo mit poteseni z nasyceni a kontaktu s prsem? Takze teze, ze usta diteti v prvnim roce zivota zprostredkovavaji poteseni rozhodne neni nepravdiva. I kdyz zajimavejsi (a diskutabilnejsi) je v tehle oblasti spis Sullivanova teorie prsu v ustech. S analnim a genitalnim stadiem je situace podobna, to uz nebudu rozepisovat.
Ohledne sprostych slov, je zname, ze deti vice direktivnich rodicu maji tendence se takto realizovat. A da se cekat, ze tito rodice budou direktivni i v nacviku telesne cistoty, takze tam asi nejaky vztah bude. Posilovani sprostych slov bourlivymi reakcemi je bez debaty. Netroufam si spekulovat, zda muze existovat souvislost mezi chozenim na nocnik a sprostymi slovy (taky se mi to zda odvazne), ale dovoluji si upozornit, ze to urcite neni "vymysl" kritizovaneho Freuda, ale bud autora knihy nebo psychologa, ze ktereho vychazi.