Asi jsem z puberty nevyšla...
Nějak s tím nemám problém. S ničím. Jo, mám v mp3 přehrávači mezi současnou hudbou namíchanou Edith Piaf a Beatles, to je fakt. Jinak netuším, čemu bych se měla podivovat nebo co nechápat na světě dnešních puberťáků.
Asi jsem to už jednou někde psala. "Problém" většiny lidí je v tom, že ve chvíli, kdy se ožení/vdají a mají rodinu přestanou žít jako jedinci s určitými zájmy, které měli do té doby. Nevím, jestli proto, že ten zájem nebyl až tak hluboký nebo proto, že mají pocit, že už se to pro ně "nehodí". Skutečnost, že mám dítě a chodím do práce mi nepřipadá jako překážka pro to, abych se nadále věnovala tomu, co mne bavilo za "bezdětna". Nezačnu jezdit na inlajnech ani na skejtu, protože jsem nikdy nebyla vyloženě sportovní typ, ale nepřestanu se zajímat o muziku a filmy, o techniku... proč bych taky měla, že jo.
Odpovědět