vlastní zkušenost

Taky začnu tím "my", upřímně mi to nedává smysl a už v těhotenství jsem si říkala, že takhle nikdy mluvit nebudu a zatím se toho držím. Nezapomenu na dotaz sousedky, jestli už chodíme sami na záchod - odpověděla jsem, že já ano přes třicet let, dcera ještě ne

Jinak jsem si jako malá prošla tím samým. Berte to s rezervou, hormonál.léky tehdy určitě nebyly na takové úrovni jako teď. Nicméně moje matka litovala, že lékařům dovolila je do mě cpát. Taky se obávali, že nevyrostu, v té době jsem měřila 152 cm (i kdyby to není žádná katastrofa). Brala jsem poctivě hormony . Měřím 168 cm. Ale jaké byly vedlejší účinky - hrůza!!! Doživotně mám díky tomu špatný krevní obraz a krev, měla jsem obrovské bolesti hlavy - skutečně, někdy jsem týden v kuse nevyšla z pokoje (každý sebemenší zvuk mi způsoboval příšernou bolest hlavy, vozili mě kvůli tomu ke známým na chatu), a po oněch hormonech mi právě narostla obrovská prsa (ačkoli měřím 168 cm, jsem spíš drobnější typ a k té drobné postavě mám obrovské melouny), dál mi to tehdy úplně rozhodilo zažívání, které se vracelo do normálu asi 3 roky. Každodenním problémem byly i závratě. Naštěstí otec dostal časem rozum a léčbu mi na jeho žádost ukončili.
Upřímně kdyby mou dceru potkal stejný problém, nikdy bych po své zkušenosti nedovolila cpát jí hormony a radši bych akceptovala brzkou pubertu se všemi následky, které k ní patří.