šátek = jednouchá, geniální, staletími prověřená věc

Ale netřeba litovat, každé dítko je jiné, něko nosivé, někdo ne.

Mám dvě dítka, první jsem začla nosit cca v 4m, nelíbilo se mu to, až po čase trochu zkrotl, ale nebylo to ono. Brzo se hýbal, lezl, sám vykročil do prostoru v 9m, takže se nosil sám. Dceru jsem do šátku strčila hned po příchodu z porodnice a nosím stále, už si to bez toho neumím představit.
Snažím se to tak nějak prostřídávat s kočárkem, ale šátek má tak trochu náskok.
Dostanu se kam potřebuju, dítko je spokojené že je u maminky, já jsem spokojená, že ono je spokojené, že mám volnost rukou a pohybu, moje druhé dítko je spokojené, protože můžeme chodit na prochajdy kamkoliv, a nejsme omezeni, tím, že se tam nedostane kočár. Manžel taky nosí a je na to patřičně pyšný, takže spokojenost na všech frontách.
Každý podle své volby, také jsem se toho bála a stálo to dost času se s tím naučit zacházet, ale je to jako se vším, samo to nepříjde a chce to cvik a trpělivost.