Nezoufej

Ahoj Jitko, Tvoje pocity moc dobře znám. Máme sice také doma jednoho rošťáka, ale rádi bychom mu pořídili sestřičky. Snažíme se "teprve" rok. Na první dítě jsem si taky musel počkat - rok a čtvrt. Jasně, že ve srovnání s ostatníma, který se snaží 3,4,5 i více let je to málo. Jenže na druhé straně ve srovnání s těmi, co se snaží 2 měsíce nebo vůbec je to až až. Sex se u nás koncentruje do období ovulace a je povinný. Nejhorší kombinace. Rady ostatních jsou samozřejmě moudré: "nemysli na to a ono to přijde." (zakroutila bych jim za to krkem). Čekání od ovu k MS je dlouhé. Teď se mi začaly dokonce zkracovat cykly, takže si ušetřím 4-5 dní nervů, jestli tentokrát...Každou MS samozřejmě poctivě obrečím (sama někde v koutku, protože manžel je pořád optimistický, že to příště vyjde). Ten věčný kolotoč naděje - očekávání - zklamání mě už dost unavuje. Jak ráda bych nevěděla, kdy mám mít MS a najednou nečekaně zjistila, že těhotenský test je pozitivní!Můj Dr. mi sdělil, že pro mě nemůže nic udělat, maximálně napsat žádanku do CAR. Nechávám si to projít hlavou, nějak se mi do toho pořád nechce :o( Takže Ti akorát můžu říct, že Ti rozumím a že v tom nejsi sama. Přeji hezký den a snad už brzy // .... Jana