Re:komunikace ve školce

Dobrý den,
jako malá jsem měla stejný problém jako vaše dcera. V jeslích jsem přibližně ve stejném věku taky několik měsíců vůbec nemluvila. Ráno, když mě mamča přivedla ani při odchodu jsem nezdravila, ale nepřikládála tomu žádný význam. Věděla, že doma povídám normálně a tak nepředpokládala, že bych dokázala mlčet celý den. Do všech činností jsem se zapojovala, spolupracovala, s dětmi jsem si hrála, tancovala jsem, malovala... Učitelky si myslely, že mám opožděnou řeč a ještě vůbec nemluvím. No a tak si jednou mezi řečí mamče posteskly, že je to škoda, že nemluvím, že jsem jinak moc šikovná. Máma na ně vykulila oči a všechno vyšlo najevo. Pak vymýšlely fintu jak na mě. Domluvily se, že mám moc ráda lískové oříšky, tak další den byla soutěž, kdo první řekne básničku. Dopadlo to dobře, přihlásila jsem se a dostala oříšky. Všechno tedy dobře dopadlo, ale já jsem samozřejmě celý život spíš plašší a míň komunikativní s cizími lidmi. I dneska se potřebuji "rozkoukat".
Věřím, že i u váš se všechno vyřeší a holčičku bych rozhodně ze školky nedávala pryč, pokud se jí tam líbí.