Re: zavinování

Zdravím všechny,
také přispěji svoji troškou...Po již pubertální "holčicce" mám teď syna. Dcerku jsem tehdy nezavinovala a spávala celou noc tak od druhého měsíce, ale to už začala být na Feminaru. Honzíka mi jednou zamotali do plenky už v porodnici, protože se nemohl uklidnit, jak se pořád dráždil ručičkama a potom křičel a křičel, nic nepomáhalo. Připadalo mi to kruté, ale před porodem jsem také četla tuto knihu, takže jsem věděla, že na tom asi něco bude. Tak jsme to doma také zkoušeli a musím říct, že je to jako zázrak, když řvoucí, napnuté miminko po zavinutí a chvilce třesení na kolenách úplně zničeho nic "vytuhne", tělíčko mu změkne a spí. To bylo ze začátku, teď jen "motáme", postupně si zvykl a od dvou měsíců spí tak od 8-9hod do rána 6-7.30hod. Někdy se u zavinování usmívá, někdy mi jakoby nadává, ale při poslední otočce už je spokojený. Už jsem ho zkusila nezavinovat a také se párkrát dostal rukou ven a musím říct, že spal kratší dobu, probudil mě i sebe cucáním své ruky. Také zrovna přemýšlím, do kdy zavinovat, ale vidím, že můžeme pokračovat. Jen pro informaci, na zavinování používám tenký krep, když se Honzík narodil, byly pořád třicýtky, takže byl jen v plence. Teď je normálně oblečený a přikrytý dečkou. Nožičky mu nechávám volně.
Zatím plně kojím.
Zavinování doporučuji všem.


Také se mi dostala tato kniha do ruky.