smrt v rodině

dobrý den,

příteli mé sestry a jeho mamince se stala hrozná věc. Při autonehodě mu
zemřel bratr a maminčin syn. Je to již 3 měsíce.Od té doby se toho
strašně moc změnilo. Předtím si přítel s mojí sestrou obden či ne denně
volali, každý víkend trávili spolu. Po té události se přítel zřejmě
uzavřel absolutně do sebe, a ještě nyní stále se sestrou moc
nekomunikuje, spíš jen přes SMS, moc si nevolají, téměř se nevidí, protože
na víkendy tam sestra již nejezdí pravidelně jako dříve. Za ty 3 měsíce tam
byla snad jen 2-3x.Prý proto, že Tomáš říká, že nemá na nic náladu, ať tam
nejezdí. Na jednu stranu to asi chápu, v takové situaci jsou asi 2 typy
lidí-ti, kteří se něčím takovým užírají vnitřně a nemluví o tom, chtějí
být sami a naopak takoví, kteří v té situaci nesnesou být sami. Tom bude
první případ.
1)Na druhou stranu si říkám, není divné že v takové situaci je Tomovi
oporou jen jeho maminka, se kterou se neštěstí bezmezně týká a proto si
myslím že ona je mu teď nejbližší, protože svůj smutek vzájemně chápou,
utrpěli stejnou ztrátu. V sestře ale očividně žádnou oporu nemá, i přesto
že spolu jsou 7. rokem, není to divné, nesvědčí to snad o tom, že jejich
vztah tím pádem nemá žádnou budoucnost, protože jako co ji pak bere?
2)Strašně moc bych jim chtěla pomoci-Tomovi a jeho mamince lépe se s
takovou krizí vyrovnat, ale lze to vůbec nějak?Nebo jediná šance je jen že
to vyléčí čas?
3)Zde bych měla upřesnit ještě 1 důležitý fakt:v každé rodině když se
stane neštěstí, je to nejhorší co může rodinu potkat, s 1 takovým
neštěstím se snad ještě dá vyrovnat, ale pokud se to v malé rodině-myslím
přímého příbuzenstva stane víckrát, je to snad na skončení života
tady...je to totiž tak:Tomova rodina něco tak hrozného totiž již zažila
podruhé, před 10 lety přesně se jim stalo to, že Tomova tatínka zabil v
lese strom.Myslím, že tímto neštěstím se jejich rodina-maminka a 2 synové
více k sobě "přirostli",více se k sobě spjali. Vím, že existují i rodiny,
kde se může stát i něco horšího, ale aspoň mají rozrostlejší rodinu. Tady
je bilance hrozná, z 4-členné rodiny zůstanou pouze 2. Oni totiž nikoho
víc nemají, maminka sourozence nemá, je jedináček, maminka jí zemřela před
3 lety, má už jen tatínka, Tomova dědečka.Mám velké obavy, že tím veškeré
neštěstí nekončí, protože toto není přece normální, není to náhoda, je to
odporný osud, který ničí postupně celou rodinu, cokdyž za nějakou dobu Tom
ztratí ještě maminku či naopak, to už by si to fakt pak mohli uplně hodit.
Kdyby se tato 2 neštěstí stala tak nějak nezávisle na sobě, člověka to tak
nedeptá, ale tady v tom všem hrozném ještě nejhorší je snad to, že obojí
úmrtí, tatínek i bratr Toma zemřeli těsně před vánocemi, to přece není
normální zažít to 2x ,navíc v rozmezí 10 let a to ještě tak, že bráška
zemřel přesně v ten den, kdy před 10 let pochovali tatínka, to mi
nevymluví nikdo že to je jen špatná náhoda. Proto se bojím, že tady hraje
roli nějaká odporná síla, numerologie, a že tímto neštěstí ta hrůza v
jejich rodině neskončí....
4)Myslela jsem že nejlepší by bylo Toma poslat k psychologovi či
psychiatrovi, ale jsem si jistá, že by se nenechal, je to ten typ chlapa
který navenek hraje siláka a jistě si myslí, že taková pomoc je pro blázny
či mu nepomůže nikdo.Nevím jak ho do ordinace dostat, co si o tom
myslíte?
5)Jaký je rozdíl mezi psychiatrem a psychologem? Jsou jejich služby
hrazené ze zdravotního pojištění? I osobně jsem uvažovala o návštěvě
jednoho z nich, protože sama se s výše uvedenou skutečností nemohu
srovnat, nechápu tu nespravedlnost, že v průměrné rodině se nic zlého
nestane, a někde aby toho nebylo málo tak dokonce 2 x, dále z vlastní
zkušenosti z mé rodiny, kde jsme také 1 neštěstí zažili, má velkou fobii z
vážných nemocí (prakticky ne ze všech, má 1 odporné jméno-rakovina) a
nemůžu s tím v klidu žít, a nejmenším problémem je pro mě fobie z 1 druhu
brouka, které bych se také ráda zbavila. Dá se těchto mých 2 trápení,fobií
zbavit pomocí psychologa,psychiatra?


Děkuji mockrát