Zábavná čeština, diktáty s piráty

Dětská recenze

Naše češtinářka se jmenuje Kateřina. Má hnědé vlasy a modré oči. Říká nám křestními jmény. A je hodná.

Zajíc Čéňa, který mě provázel jak Zábavnou češtinou tak i Diktáty s piráty je jiný. Je srandovní, oslovuje mě třeba titulem Tvoje pirátstvo nebo Ty stará kocábko. A je také hodný. Především proto, že nedává pětky ani poznámky.

Zajíc Čéňa přivítá školáky úkolem, aby si vybrali spoluhráče a třídu od druhé do sedmé. A pak už začíná výuka. Ale není to jako ve škole. V diktátech se ocitneme na ostrově, kde se to hemží piráty, ale je tu také supermarket, škola, loď atd. Při najetí myši se obrázky začnou pohybovat a to znamená, že se pod nimi skrývá úkol. Za dobře splněné úkoly získává žák kousek mapy. Když ji složí celou, dostane se k pokladu. Totéž platí o zábavné češtině. Jen s tím rozdílem, že se ocitneme v ZOO, kde jsou nemocná zvířátka. Za každý správně vypracovaný úkol získáváme pro zvířátka léky.

Mně se takové vyučování líbilo. Je u toho i legrace.

Ovládání je jednoduché a pochopí ho snad každé malé dítě. Jen hledání písmenek na klávesnici mi dělalo problémy. Chodím do sedmičky, nevím, jak to zvládnou druháci. A ještě mám jednu připomínku. U diktátů jsem začínal psát vždy velkým písmenem (tak nás to učili ve škole) a Čéňa mi všechno označil jako chybné. Jak to má být správně, to už neřekl. Dalo mi chvíli přemýšlení, než jsem pochopil, že tady se věta začíná písmenem malým. Paní učitelka Kateřina objevila Čéňovi chyby i v Zábavné češtině. Když jsem měl psát spisovný význam slova flaška, označil mi Čéňa slovo lahev jako chybné a u slova děsnej se mu nelíbilo moje děsný a chtěl, abych napsal hrozný. Podle slovníku spisovné češtiny je však správné jak lahev tak láhev a i slovo děsný je ve slovníku zaznamenáno. Říká se, že mýlit se je lidské. Jak vidět, je to i počítačské.

Slávek Hrzal, 14 let