Neumí se uvolnit

Dobrý den

Máme trápení s naším osmiměsíčním synem Matějem. Podstata problému se dá shrnout do jedné věty: Neumí ležet. Přesněji řečeno, neumí být v klidu.
V pohybových schopnostech je lehce napřed, suveréně leze po celém bytě a stoupá si kdekoli se mu naskytne příhodná opora. Pokud se ho však někdo pokusí položit na zádíčka, prohne se do mostu, vývrtkou se otočí na bříško, okamžitě se vztyčí na všechny čtyři a leze pryč (celý popsaný děj netrvá ani sekundu). To samozřejmě komplikuje péči o něj - přebalování, koupání atd.
Když Matějovi docházejí síly, nelehne si sám od sebe, ale ze všech sil křičí a současně se škrábe do stoje opřen o ohrádku/ postýlku/ židli... často pak spadne, uhodí se a je ještě rozmrzelejší.
Ukládání k spánku se podobá zápasu. Většinou usíná u prsu nebo se musí nechat "ukřičet" do té míry, že značně vysílen leží a teprve tehdy si všimne našich snah zpívat mu ukolébavky nebo číst pohádky.
Matěj se od narození nerad mazlí, v náručí se mu nelíbí, asi mu i tady vadí omezení v pohybu.
Vyloučeny jsou i masáže na zklidnění, právě proto, že se neustále hýbe. Relaxační hudbu nevnímá, omezení pohybu se brání, chovat se nechce. Chce jen jedno - neustále lézt.
Nenaučil se nikdy vědomě otáčet z bříška na zádíčka - prostě to nepoužíval. Opačně, ze zad na bříško, se naučil ve čtyřech měsících. Už tehdy se místo pouhého otočení na bříško rovnou vztyčoval na ruce a zvedal hlavu a odmítal ji dobrovolně položit, ať byl jakkoliv unaven. Se zvednutou hlavou řval, dokud ho někdo z dospělých "nezachránil".
Jinak je to normální zdravé dítě, když je v dobrém rozmaru tak se směje, když ho hračka zaujme, vydrží se jí chvilku věnovat.
Poraďte nám, prosím, jak se takové dítě přiměje k tomu, aby se alespoň na chvíli uvolnilo. Pomohlo by to nám i jemu. Máme ho moc rádi.

Děkujeme
Honza a Zuzana