Otázka
Odpověď
Re:Syn se bojí - v noci i kolektivu
3.2.2014 7:36:45 Mgr. Jitka Jeklová
Dobrý den,
situaci, kterou popisujete, bychom asi mohli nazvat nočními děsy. Souvislost s návštěvami lékařů se skutečně nabízí. Myslím, že vysvětlujete správně. Dětem je třeba říkat pravdu adekvátně věku.
První věc, co bych doporučovala zkusit, je dětská psychiatrie. Ty noční problémy by měl řešit právě psychiatr.
Druhá situace je nezapojování se do kolektivu. Prostě některé děti také jsou a zůstanou takové celý život. Navíc se tento styl chování velmi často dědí. Skutečně není u Vás v rodině nikdo, kdo reaguje podobně?
Syna bych se dál pokoušela mezi vrstevníky zapojit, nejlépe ne za Vaší pomoci, ale za pomoci kamarádů. Ideální by bylo, kdyby na plavání nebo bruslení chodil jeho kamarád. Vaše pomoc stejně asi není přínosem, protože se syn stejně nezapojí tak, jak by asi měl. Navíc, když tak ostatní děti rodiče nemají (v bazénu, na ledě), tak to může dítě vnímat i tak, že on Vás tam má, tedy může dělat i něco jiného než ostatní.
Pokud chcete, aby plaval, choďte do bazénu i soukromě. Pokud chcete, aby bruslil, choďte na veřejné bruslení. Tam si syna nikdo nebude všímat a nikdo mu nebude říkat, co má dělat. Také od něj nikdo cizí nebude nic očekávat.
Držím palce a nebojte se kontaktovat odborníky. Někdy je prostě potřeba vyzkoušet všechny možnosti. Zároveň moc oceňuje synovo samostatné spaní včetně toho, jak se v noci stěhujete Vy, byť to není určitě moc příjemné.
Přeji postupné ustálení situace a spokojeného syna.
Jitka Jeklová
situaci, kterou popisujete, bychom asi mohli nazvat nočními děsy. Souvislost s návštěvami lékařů se skutečně nabízí. Myslím, že vysvětlujete správně. Dětem je třeba říkat pravdu adekvátně věku.
První věc, co bych doporučovala zkusit, je dětská psychiatrie. Ty noční problémy by měl řešit právě psychiatr.
Druhá situace je nezapojování se do kolektivu. Prostě některé děti také jsou a zůstanou takové celý život. Navíc se tento styl chování velmi často dědí. Skutečně není u Vás v rodině nikdo, kdo reaguje podobně?
Syna bych se dál pokoušela mezi vrstevníky zapojit, nejlépe ne za Vaší pomoci, ale za pomoci kamarádů. Ideální by bylo, kdyby na plavání nebo bruslení chodil jeho kamarád. Vaše pomoc stejně asi není přínosem, protože se syn stejně nezapojí tak, jak by asi měl. Navíc, když tak ostatní děti rodiče nemají (v bazénu, na ledě), tak to může dítě vnímat i tak, že on Vás tam má, tedy může dělat i něco jiného než ostatní.
Pokud chcete, aby plaval, choďte do bazénu i soukromě. Pokud chcete, aby bruslil, choďte na veřejné bruslení. Tam si syna nikdo nebude všímat a nikdo mu nebude říkat, co má dělat. Také od něj nikdo cizí nebude nic očekávat.
Držím palce a nebojte se kontaktovat odborníky. Někdy je prostě potřeba vyzkoušet všechny možnosti. Zároveň moc oceňuje synovo samostatné spaní včetně toho, jak se v noci stěhujete Vy, byť to není určitě moc příjemné.
Přeji postupné ustálení situace a spokojeného syna.
Jitka Jeklová
V její náručí
