Syn skoro nejí a je podvyživený

Dobrý den, ráda bych se poradila co s mým synem. Už mu bude 7 let a je hubený až hrůza, je kost a kůže, bledý, stále nemocný. . . .
Narodil se předčasně a už po porodu špatně jedl. Nepředvídali nám ani kojení, sestry už v porodnici říkaly, že kojit nebudem a že máme krmit umělým mlékem nutrilonem. Stejně jsem to nevzdala a kojila, byly to nervy, kojení trvalo i hodinu i déle, protože u kojení pravidelně usínal a musela jsem ho pořád budit a mačkat ho pod bradou, aby sem mu podpořila sací reflex a o začal polykat a sát. Skoro do roka by kojený, když pominu, že v 5ti měsících už jedl k mému mléku i umělé, protože jsem měla málo a od 6. měsíce dostával příkrmy zeleninové a ovocné.
Ale každé jídlo byl boj, nikdy toho moc nesnědl a vždycky byl drobnější a menší než jeho vrstevníci.
Co začal jíst normální stravu, je to bída a děs, protože jiné děti sní celý rohlík namazaný se sýrem, nebo s marmeládou, či čímkoliv jiným na posezení a on do něj jednou kousne a řekne že už nemůže. Když už do něj nacpu půl rohlíku je to zázrak. Jednou za čas se podaří, že ten rohlík sní celý, ale to ho jí klidně hodinu v kuse, celou dobu u jídla poskakuje po židli, odbíhá od jídla . . ., to je něco, co mě hrozně rozčiluje, že nedokáže u jídla sedět v klidu. Jí s námi stejné jídlo, jíme všichni spolu u jednoho stolu, vidí, že všichni sedí a zadku a pěkně jedí bez odbíhání, ale on ne.
A když už neví kudy kam, začne u jídla zuřit nebo vykládat, že už nemůže nebo že s emu chce z toho zvracet.
Už jsme prošli obdobím, kdy jsem mu extra vyvářela jen to co jedl, aby teda něco snědl, i obdobím, že jsem ho nenutila, i že jsem ho nechala hlady a on to bez problémů vydržel, bylo to o tom kdo dýl. Samozřejmě jsem to nevydržela já, nechat ho hladem, a dala mu najíst. Už jsme i dávali časovku do kdy má mít snědeno a když nestihl, jídlo letělo do koše a další dostal až byl čas na další jídlo.
Sladkostmi jsem ho nekrmila, a když tak za odměnu, že snědl celé jídlo. Nakonec i sladkosti jsme přestali kupovat a když dostal něco od babičky, schovalo se to a on si na to ani nevzpomněl.
Za poslední 2 roky váží pořád stejně, nepřibral ani kilo, aby je udržel a když už přibral půl kg, zas je zhubl. Jeho vrstevníci mají o 4 - 5 kg víc, jsou proti němu statní a on je proti nim jak z koncentráku. Jsem z toho nešťastná, už nevím, jak ho přinutit jíst jako normální dítě, aby seděl slušně za stolem a zvládl se najíst aspoň za 20 minut bez odbíhání od stolu a poskakování po židli a aby snědl aspoň svoji dětskou porci. Nefunguje na něj ani to, že mu dám na talíř méně, aby měl pocit, že toho tolik není a snědl to, na něj to má stejný vliv jako bych mu dala hromadu. Prostě se v tom povrtá a pak to odloží, že už nemůže. Už jsme zkoušeli jíst stejně dlouho jako on, aby nebyl u stolu sám, jídlo nám chladlo, až bylo studené, ale ani to nepomohlo, a když jsme skončili s jídlem dřív, zas řekl, že už nemůže, protože ho nebavilo sedět u stolu sám.

Už opravdu nevím, co s ním :-(. Potřebuju aby přibral aspoň 2 kg, je věčně nemocný, každý měsíc 14 dní nemocný, 14 dní zdravý a furt do kola, ve škole má velkou absenci, bojím se, že kvůli tomu ani školu nezvládne.

Máte radu, jak mu pomoci?

Díky předem.