Vážení čtenáři, hlavně čtenářky
nevím, zda se Vám to někdy stalo a samy sebe jste nečekaně překvapily tak, že se vám tom nikdy ani nesnilo. Mně se to stalo právě dnes, tak maličko si s tím nevím rady a ráda bych věděla, zda v tom nejsem sama.
Jsem poměrně obyčejná třicátnice, která se doma snaží postarat o čtyřletého syna a třicetiletého manžela. Rodina nám funguje, mám svého manžela ráda, že to hodný, poctivý a „čistý“ člověk. Všechno by bylo fajn, kdyby.......
Několikrát během své praxe jsem se služebně na poradách nebo školeních setkala s kolegyní z jiného regionu, která mě vždy na první pohled upoutala. Věkově je na tom podobně jako já, je to hezká, štíhlá, jemná, přitom charismatická a decentní žena s neuvěřitelně krásnýma očima. Mám vedle ní ze sebe dojem, že jsem „o třídu níž“ - baculka, menší postavy a všude je mě plno
Často jsem si říkala: „Jsi cvok, na ženské přece nejsi, vždycky jsi od puerty bláznila po klucích a chlapech, jako každá druhá...“ Vždycky jsem na ty své hlodavé pocity v rámci každodenní stereotypu zapomněla.
Dnes jsem JI potkala sice také služebně, ale naprosto překvapivě na místě, kde by ji ani sám Bůh nečekal. Není podstatné kde a za jakých okolností, ale......pořád ji vidím před sebou, hlavně ty její uhrančivě jemné oči, jsem z toho, hlavně tedy ze sebe samé, celý den absolutně rozhozená a nějak zmatená. Tu ženu vlastně neznám, nevím, kde bydlí, zda má rodinu, jakou má povahu, charakterové vlastnosti, zda je homo nebo heterosexuálka ani mi nikdy ničím nenaznačila, že by......
Svého muže mám ráda, svou rodinu miluju nade vše, jsem si jistá, že mým posláním tady na zemi je být matkou, mám dobré zázemí a troufám si o sobě říci, že jsem 100% heterosexuálka, i když bych lhala, kdybych se nepřiznala, že mě nejednou napadlo, jaké by to bylo se ženou....
Ani tak nechci radu, protože vím, co mám udělat. Nechci ji kontaktovat, změnit svůj život ani jít k psychologovi. Nechci zničit sebe a svou rodinu a splálit mosty. Nechci se pokusit ji kontaktovat. JEN CHCI VĚDĚT, ZDA VÁM TO TAKY NĚKDY STALO. Snad proto, abych nebyla tak zmatená, nepřišla si divná a uklidnila se nad vašimi výroky „to znám, to se mi taky stalo“.