Re: Smutné maminky..

di, je mi to moc líto, tebe i ostatních které něco podobného potkalo.... už jsem někde tvůj příběh četla a vzpomněla si na něj, když dceři v jejích pěti měsících dělali vyšetření v narkóze, měla jsem samozřejmě strach a byla dost neodbytná ohledně všech možných komplikací, pořád jsem se ptala, hodně zvažovala zda je to nutné apod. Mili zase "může" za to, že se pídím po nežádoucích účincích všech očkování (jsem obecně zastánce očkování!) a dávám pozor, aby při nich dcera nebyla oslabená nějakou nemocí.... to jsou důsledky toho, že vaše příbehy je možné na internetu najít a poučit se z nich... Vím že vám to děti nevrátí a v tomto nevím co bych poradila.... Čas to nezhojí, smrt dítěte nezhojí nic... Tak aŤ ti syn dělá radost, prožije plný a šťastný život a Tobě ať se podaří v mezích možností to samé