Re: Dcera a heroin

Ahoj...co dodat, jak píšou holky, sama musí chtít.. POkud je to opravdu ten počátek, pokud se o tom s Tebou ještě i baví, myslím, že zdůraznit svůj strach i svou podporu není na škodu.
A taky by jí někdo měl říct, že NIKDO nechtěl být na drogách závislý. Že i ty lidské trosky s napuchlýma rukama, obličeji, zničeným tělem a totálně rozhozenou psychikou, i ti začínali "občas a pod kontrolou".. Těžko si na tom počátku uvědomit, že oni stáli na stejné startovní čáře a nepřipouštěli si, kam že se to řítí....
Držím palce, ať to zvládnete. Rozhodně není od věci zajít si popovídat do některého protidrogového centra, jako rodič. A určitě není "brzy". Pervitin je plíživější než heroin, závislost vzniká déle, ale i ty jemné kořínky umí prorůst do samého morku lidské bytosti a změnit ji. Tak ať vás to nepotká