Já tvou kamarádku chápu

Nečetla jsem ostatní příspěvky.

Když si v hlavě promítám tak nějak všechny moje zážitky, tak oba porody "přehlušují" svou intenzitou i následnými změnami všechno, co se v mém životě událo.

Ne že bych každý den přemýšlela o svých porodech, ale čas od času si to promítnu, jak to bylo...a to dokonce i když od prvního uplynulo 9 a půl roku.

S ostatními na to nezavádím řeč, nijak cíleně, to vůbec.

Ale chci hlavně říct, že tvou kamarádku plně chápu, že o tom pořád mluví a rozebírá - je teprve půl roku po porodu a bylo to její první dítě, že? Já o tom prvním vykládala snad pořád, i v době, když měl synek třeba 1 rok a sešla jsem se s kamarádkou, tak jsem hned zavedla řeč na porod a vykládala o tom.

Já se tvojí kamarádce nedivím, že o tom pořád mluví, byla jsem stejná.....ono to chce čas.... - u každého je ten čas jiný. Samozřejmě časem se to tak nějak "otupí" ty vzpomínky, ale budou pořád velice živé, v tom ji fakt na sto procent chápu.