V první řadě

Teda nečekám, že by se tazatelka hnala do první řady . Hlavně ta bývá rezervovaná pro rodiče, kmotry a blízkou rodinu.
A klidně bych si vzala i teplou bundu. Když je čistá, tak je to fuk. My měli křtiny v listopadu a lidí v bundách tam bylo jak much (teda někdo měl i kabáty, ale vůbec jsem to nerozlišovala, tak nevím, není to důležité).
Dárečky se nosí (hračka, oblečení, mimi-kosmetika), ale když někdo už dal dárek dřív, třeba když se prvně přišel podívat na miminko, tak už někdy pak nic nedával.
Možná je lepší stát vzadu za lavicema, pak se nemusí řešit problém se vstáváním a klekáním. Teda pokud to není velký kostel, kde je obsazeno jen pár lavic v předu a další řady zejí prázdnotou. A mlčet.

Nejkritičtější bývá pro nevěřící "Pozdravení pokoje". Když ti někdo podá ruku, tak jen řekni "pokoj vám".
Ale můj věřící kamarád nás při mších šokuje i jinými průpovídkami, třeba mi řekne "Memento mori" - tedy pamatuj na smrt, jak se prý zdravívali někteří řeholníci. Věřící švagr mi zase říká "Čau". Ale předpokládám, že někdo neznámý tě takto zkoušet nebude.