Re: Vztah manžel-milenec

Fluo, možná bude problém v tom, že svým první příspěvkem ses pokusila donutit účastnice téhle debaty, aby se obhajovaly ony... nevím skutečně, co sis od toho slibovala. Že uznáme, že máš samozřejmě pravdu, a s pácháním nepravostí přestaneme? (Já jsem tedy přestala už před časem, ale to je úplně jiný román). Píchla jsi do vosího hnízda, takže máš, oč sis řekla, a nevím, proč ti to připadá divné.
Když přijdu do diskuse mezi ženy, které se (třeba marně) pokoušejí otěhotnět, a sdělím jim, že je nechápu, protože s dětmi jsou přece jen starosti, stojí to peníze, teď to těhotenství a ztráta postavy a bolestivý porod - prostě jak můžete ty děti chtít - tak se na mě nejspíš sesypou, a plným právem. Nebo možná lepší příklad z hlediska toho, co je morálkou společnosti považováno za "správné": Když přijdu na debatu žen, které děti mít naopak nechtějí, a začnu jim vysvětlovat, že nechápu, jak můžou ty roztomiloučké drobečky nechtít, jak to je od nich sobecké atd. - co tak asi udělají? Chytnou se za nos a poběží za manželem, že chtějí okamžitě dítě? Asi těžko, viď...
Tož tak. Tohle prostě není debata "mám nebo nemám být nevěrná", ale "jsem/byla jsem nevěrná, nějak se s tím vyrovnávám a potřebuju podporu jiných, co jsou na tom stejně". Zkrátka, jak by řekl klasik, "brečíš hezky, ale na špatném hrobě".
Jinak se i ty samozřejmě měj moc hezky