V posteli se nám rozmnožují plyšáci

ne nebojte, nemáme je na chov....pardon za ten název. Ale je to tak. Dcerka konečně vzala na milost mazlíky a tahá si je do postýlky. Jenomže k dnešnímu dni jich máme pět a nejsou to zrovna malé potvůrky. Je to srandovní období a moc dobře se bavím- no dokud nemusím ve tři ráno hledat dinosaura pod postelí za huronského řevu svojí dcery. Podařilo se vám nějak ty plyšáky redukovat ? Přeci si nebude dcera tahat do postýlky každý den jednoho. Navíc si občas nějakého počůrá, co co vám budu říkat, znáte to určitě sami. Jak se plyšákovalo u vás ?

A promińte za to trošku pitomé téma, snad to dnes odlehčí ty vážné věci. Očekávám "zprznění" (a za to poslední slovíčko si to nejspíš slíznu)