Re: já nikdy nekouříla, ale moje máma kouřila, když mě čekala

Ale, ale.

Kouření je dobré politikum, nicméně svou spotřební daní nás všechny živí.

O tom, že jíst maso, chemické potraviny a bydlet ve městě rp. v šíleném stresu, je stejný zabiják, se až tak nemluví, protože to jaksi nelze změnit.

Já jsem dítě kuřáků, moji rodiče žili ve sladké době, kdy si kladný hrdina směl na plátně zapálit a u nás se hulilo o 106. Například rodiče běžně kouřili v autě, když vezli své děti na výlet(a ty děti navíc neměly autosedačky)

Ačkoliv já dělám (kromě toho masa) všechno proto, abych brzy zahynula, zdraví mi slouží.

Můj ubohý otec 19 let abstinoval od kouření, protože se na stará kolena zamiloval do sportovkyně. Obecně se tato doba uvádí jako dostatečná pro snížení rizik. Jenže byl ve stresu, svěřil se mi, že když jdou chlapi na čoud v práci, škube to s ním i po x letech.
Zemřel na rakovinu(nikoliv plic), zřejmě těch stresů měl moc.(nejen abstinenčních) Jsem přesvědčena, že kdyby kouřil,jak jeho tělo chtělo, měl větší šanci tomu čelit.

Já si jdu zapálit, je to úžasný.

Kouření je nemódní, vlivem mediální masáže se jeví jako smradem obtěžující. Není ale o nic horší než jiné aspekty našeho civilizačního zvyku.

Jen si, milé nekuřačky, nemyslete, že jste to svým odporem k cigáru kór moc vychytaly.