Re: Co má umět dvouleté dítě?

podepisuji se pod vše, co tu už bylo řečeno. Ale taky chápu, že i když si řekneš, že se na tchýni vykašleš červíček v podvědomí pořád trochu vrtá, ale je to opravdu zbytečné. Moje starší dcera mluvila v podstatě "znakovou" řečí, ještě okolo druhého roku, zkrátka rukama nohama. Dětská lékařka se tehdy jen usmívala a říkala, dejte jí čas, uvidíte po druhém roce. A bylo to opravdu tak, nabralo to pak rychlý spád, dnes jí musím okřiknout, když chci třeba jen slyšet, jaké bude počasí, pusu jinak nezavře. A o nočníku věděla na co je, ale pak ve dvou letech jsme sebrali plenky (ale až když bylo hezké počasí a teplo- je červnová), a během týdne bylo hotovo.
A na co bych dala velký důraz je to, abys byla v klidu hlavně ty. Ať už jsme se radili s psycholožkou ohledně neúměrného vztekání dcery nebo kamarádka ohledně kakání do nočníku u svého syna, vždy jsme dostali radu, že v tomto věku na to opravdu mají nárok, není to u nich nic divného, nejsou jiní než ostatní děti. Rozebrala námi problém našich dětí, ale všechny její kroky vedly k tomu, aby zklidnila nás rodiče. Musím říct, že to fungovalo. Začali jsme děti respektovat takové jaké jsou a nesnažit se je zasadit do "tabulek" a naopak ještě víc se jim snažit naslouchat. Třeba u nás se dcera nevztekala, protože by chtěla zlobit, ale byl to způsob její komunikace s námi, protože neuměla mluvit.
Zkrátka dcerce dej čas, podpoř jí a na tchyni se vykašli a mysli si své. Bude to dobrý.