Bojím se manželství

V létě se budu vdávat, měla bych být šťastná, ale místo toho mám obrovský strach. Není to špatnou volbou partnera - vím, že líp jsem si vybrat nemohla. Není to ani věkem - je mi přes třicet. Je to mojí povahou, bohužel. Jsem samotář, nejradši trávím volný čas sama a v klidu. Samotu bytostně potřebuju k žití. Mám taky pár koníčků, kterým se ráda věnuju a pár kamarádů, s kterými se ráda stýkám, když mě samota přestane na chvíli bavit. Posledních pár let jsem žila sama a byla i dost dlouhou dobu bez partnera a byla jsem šťastná - ta svoboda, klid, dělala jsem si co jsem chtěla a kdy jsem chtěla. Teď se všechno změní - vdám se, budeme bydlet spolu, přijdou děti. Mám strach, že to se svojí povahou nezvládnu a budu manželství litovat. Ale nelitovala bych víc, kdybych opustila suprového chlapa, kterého miluju a do konce života žila sama bez dětí a už by to nešlo vrátit zpátky? Měla jste některá z vás stejné pocity před svatbou a jak jste to pak zvládly/nezvládly? Za názory a zkušenosti předem díky.