Re: Ranní vypravování 3 dětí - realita

Matky v Africe?

Nedávat děti do školky by mi v situaci, kdy psychicky nezvládáš (což sama píšeš) přišlo jako nejjednodušší řešení. Už vůbec bych tam nervala děti s rýmou.

Potřebovala jsi jen politovat? Rána mám se dvěma dětmi úplně stejná, jeden jde do školy, batole vstává v půl šesté, takže že bych vstala dříve než on nepřipadá v úvahu. Den zahajuje hysterickým řevem, na který zabírá jen nošení a houpání, takže s vřískajícím prckem vařím čaj a pokouším se dělat snídani. Velký strašně těžko vstává, zahajuje vzdycháním zase škola a je strašně pomalý. Pokud jdu do práce, musím provést i něco se sebou, což mi trochu času zabere, mezitím malý zvesela demoluje byt a schovává si boty, flašku na pití a tak. Do toho velký strne někde na gauči s knihou případně nepřítomně čučí z okna, takže ano, taky křičím a jsem nervózní. Co jsem si povídala s kamarádkami, je to všude stejné, neznám holku, která by vypravovala děti v klidu a s úsměvem. Naproti tomu víkendová rána jsou pohoda, nikam se nespěchá, nic se nemusí, tak nechápu, proč si to komplikuješ, když nemusíš. Kamarádky, které dávají starší děti do školky, ačkoli jsou s mladším na mateřské, celkem upřímně přiznávají, že je to pro ně jednodušší.