Ahoj holky,
chtěla jsem se podělit o zkušenost, kterou mám se svou dcerkou a zeptat se na Vaše nápady a názory...
Od malého batolete byla dcera diagnostikována jako ADHD dítko. Nejdříve jsem si myslela, že je třeba zajistit co nejvíce aktivit, aby dcera nadbytečnou energii ze sebe dostala, ale později jsem si všimla, že né všechny aktivity jsou pro tyto děti vhodné. Např. můžeme zapomenout na trénování kolektivních sportů (nebo máte někdo jinou zkušenost??)a sportů náročných na koordinaci pohybů atd.. Dcera je pohybově velmi nadaná a rychlá (nejrychlejší ze třídy a to včetně paní učitelky, což je ten problém
) a tak jsem se po dlouhém experimentování rozhodla pro plavání, které by snad mohlo mít i pozitivní terapeutický vliv. Po první hodině, na které bylo 5 dětí a 2 instruktoři jsem zklamaná odcházela domů. - Dcera hodinu proječela, instruktorovi řekla, že už ho nikdy nechce ani vidět, vstříkla mu vodu do očí, zasypala štěkáním a ještě před koncem hodiny utekla a druhý instruktor ji marně naháněl po areálu (je opravdu rychlá
. Myslela jsem, že to vzdáme, ale ještě před tím jsem se rozhodla, že zajdu za těmi instruktory a promluvím si s nimi, což jsem udělala. - Hyperaktivní, říkáte???? - No, to je dnes těměř každé dítě, ale chápeme a pokud chcete vyměnit hodiny za jiné s jinými instruktory rádi vyhovíme. Pokud chcete speciální úlevy, tak v rámci bezpečnosti zajistíme a nebudeme ji nutit. - Byla odpověď. (Třeba podotknout, že žijeme v Brazílii a tyto aktivity jsou zde velmi drahé, takže plavecká škola má ohromnou motivaci vám ve všem vyjít vstříct)V tom ta druhá instruktorka řekla, že ona už učí plavat 15 let a pár hyper (tak tomu tady říkají) už měla. Vše chápe, ale chce, abych ji dala ještě 14 dní a že ona ji naučí plavat, ale abych ji dala volné ruce. (na hodinách jsem přítomná jako všechny ostatní maminky) Prý potřebuje disciplínu a musí dělat, co ostatní. Samozřejmě ji nebudeme okřikovat za to, že ruší a jiné věci. - Prostě budeme tolerantnější, ale když půjde o pokyny k potápění nebo tak, musí poslechnout a aspoň se, v rámci svých možností pokusit. Plavání máme 2x týdně. Na závěr chci dodat, že dcera fňukala, že na bazén nepůjde, ale našla si tam kamaráda, tak se nechala ukecat. Za další 3 lekce se Sára naučila plavat! Je šťastná, těší se na hodiny, instruktorům řekla: "už vás mám i trochu ráda"
a já jsem šťastná, že jsme zase o kousek dál... Důležité je dodat, že instruktoři byli na dceru přísní, ale všechno tak trochu v odlehčeném tónů, žádné hysterčení a taky, když občas řekne něco, co není úplně košer, tak to berou a nedostávají z toho infarkt...
Má někdo z Vás nějaký typ na sport nebo činnost v které by mohly ty naše děti vynikat???
Myslím, že je strašně důležité najít něco, v čem budou úžasní a okolí je bude moci aspoň v něčem obdivovat...
Dcera má výhodu, že komunikuje plynule ve 4 jazycích, což vždycky okolí trochu rozmrazí, ale nemyslete, taky máme svoje zkušenosti ve školství...