Re: Těhotenská péče v ČR

Dano, podle mého skromného názoru ale nemůžeš stavět tato témata vedle sebe, a tvrdit, že to, které nemá zjevně tragické konotace je nehodno zájmu, debaty nebo kritiky. Nemůžeš přece argumentovat tím, že všechno dobře dopadlo, takže pokud se cestou staly nějaké nepříjemnosti, lze na ně zapomenout a mávnout nad nimi rukou. To je jako kdybys tvrdila člověku, který přežil loupežné přepadení, že má být rád, že přežil a zbytečně se v tom nerýpat. Podstata totiž evidentně netkví např. v samotné epizitomii, ale v pocitech, které jsou s událostmi okolo tohoto výkonu spojené. Musíš uznat, že pocit ponížení, nerespektování a frustrace "nakoupíš" ve zdravotnictví bohužel pořád ještě poměrně často a snadno.

Předpokládám, že jsi zdravotník a rozčílilo tě, že ses tady setkala s kritikou. Někdo jiný je dodnes rozčílený proto, že se ho zdravotník při porodu třeba ani nenamáhal zeptat, jestli si epizitomii nebo jiný výkon přeje, což u mnohých lidí vyvolává pocit, že je s nimi zacházeno jako s kusem hadru, a to se jednak nezapomíná a jednak špatně odpouští.

Jde mi jenom o to zdůraznit, že emoce jsou na obou stranách.