Re: Mateřství jako důvod zamítnutí služební cesty

Můj názor je, že je bohužel zvykem drát se o svá práva, jen když se to člověku hodí - nevím Madelaine stejně jet nechce, což šéfka (která by se jinak musela navíc "bavit" dle zákona písemným souhlasem o vyslání)zřejmě odhadla no a očividně dobře. Co druhá kolegyně? A jak popíšete situaci, kdy automaticky předpokládáte (alespoň z mé zkušenosti to tak je, třeba je tato firma vyjímkou), že budete preferovány ve výběru termínu dovolené, vůči bezdětným kolegům, kvůli dětem? Diskriminace kolegů? Řešit tento problém by mi přišlo relevantní jen v okamžiku, kdybych o služebku stála s plným vědomím toho, že se stavím na roveň bezdětným i v dalších situacích - služebka až se mi hodit nebude, přesčasy, výběr termínu dovolené...Pak bych se ozvala a očekávala, že od tohoto okamžiku budu požívat stejná práva - ale i komplet povinnosti - jako ostatní. Ano z hlediska nejrůznějších zákonů a nařízení má člověk právo na spoustu věcí, jen mi v tom občas chybí i používání selského rozumu...
Podotýkám, že děti mám tři - dnes už velké, mluvím z vlastní zkušenosti z pozice šéfa i zaměstnance, ale, omlouvám se, názory typu "měla se s ní domluvit i když ona by stejně řekla ne" mi přijdou mimo - tím určitě nechci nikoho urazit.
Jinak autorce přeju, ať se vše v práci srovná k její spokojenosti - spokojenost v práci je jedna z hodně důležitých věcí pro spokojený život.