Re: Sprostá slova a spaní při ADHD

Pár postřehů k ADDH.

Kdysi, když kluk byl hodně malý, tak se nám prostě několik let zdálo, že na něj nezabírají nejen tresty, ale i negativní zkušenosti. Prostě nefungují takové ty metody, že se spálí o sporák a znovu to neudělá. Zřejmě v tom hraje roli impulsivita, vlastní těmto dětem - napřed jednat, pak přemýšlet.

Jenže pokud nefunguje záporná zpětná vazba (je oslabená), tak prostě chybí naprosto fundamentální kus techniky výchovy.

Později se to vytříbilo do 2 prvků: Snížený práh bolesti a velmi slabá frustrační tolerance. Čili bolest mu nevadí, zato zklamání (a zklamáním je i přechodové jednání z jedné činnosti do druhé) vedlo vždy k agresi, sebeagresi, nebo propadu srovnatelnému se silnou depresí...

Zcela podvědomně jsem nahradil tresty tím, že jsem jen vyjadřoval hodnoty, co se mi líbí, co se mi nelíbí, z čeho jsem smutný. A kupodivu, mám pocit, že to z DLOUHODOBÉHO hlediska zabralo. Syn jak rostl, tak mne kopíruje s mými hodnotami, i průpovídkami... (někdy z toho mám hrůzu, zvláště opajcoval miji kritičnost i s chlupama...)

Ale je už moc fajn, že z 80% je už mladý dospělý, usilovně studující (pokud není stejně usilovně líný, ale to patří k věku jako součást našich střetů). Zůstala trochu ta labilita a šílená hlučnost (je ho plno).