Re: Vojtova metoda - může mít podle vás i negativní účinek /hlavně na psychiku miminka/ ?

My začali s Vojtovkou v 8 měsících, kdy malá měla výraznou predelikci hlavičky. Cvičení byl děs běs už proto, že v té době už sama byla velmi pohyblivá, chodila okolo postýlky a prostě byla dost akční. Problém tedy bylo už to, že se jí nějak omezil pohyb. Další problém byl, že jak byla pohyblivá, dostat jí do správné polohy bylo téměř nadlidské úsilí - prala se s námi, ani dva jsme jí někdy neudrželi. Rehabka, co to se mnou cvičila mi pořád tvrdila, že důležité je zažít si s ní režim a ona pak i v tom řevu a bránění povolí, ale bohužel, bylo to jen horší, fyzicky jsem jí prostě neudržela tak jak měla být. Oni ale měli pořád pocit, že pro to dělám málo, že cvičím málo často a ne dobře a měla jsem pocit, že je to vlastně moje vina, že se tak vzpírá, že to dělám blbě. Byla jsem psychicky úplně vyřízená, občas na ní i křičela i na manžela potom.. a pak bulela v koupelně. Jinak byla vždycky veselá a hravá, žádný motorický ani jiný problém, krom té hlavičky. Pak jsem to vzdala. Začala jsem mít pocit, že takhle to prostě být nemá, ale trvalo pár měsíců, než jsem k tomu dospěla. Také jsem si jistá, že jí to téměř žádné změny neudělalo, spíš to, jak začala víc a víc hýbat všemi svaly. Bohužel v té době trpěla i nejhorším ekzémem, takže se i kvůli tomu strašně škrabala a já bych dnes zpětně velmi velmi zvažovala, jaké cvičení případně pro další dítě nasadit. Vrcholem bylo, že mi AŽ po několika týdnech cvičení teprve řekli, že cvičit se nemá před spaním, že má být nějakou dobu ještě vzhůru, aby se pohybovala a mohlo se po cvičení trošku to tělo "fixovat", že účinek nějakou dobu přetrvává a jak to vlastně funguje..
Predelikci má stále mírnou, ale časem se to nějak upravilo samo, pravděpodobně bude mít mírnou skoliózu páteře a já se teď odhodlávám jít jinam a zkusit něco jiného, spíše nějaké cvičení, rehabilitaci, ale ne vojtovku.