Re: Poučné poselství
co Cechy krasne, Cechy me!
Hrubin: Jobova noc
Na pokraji pohrom, v srdci dálek/ se česká země ocitá/ odlivem požárů a válek/ zapomenutá ulita,/ v níž hukot úzkosti je stlačen.../ ...děvčátko pod chodidlem jemným/ stejně je cítí v ten zlý čas,/ jako ji voják hledě stranou/ cítí pod botou okovanou.../ Ach, Čechy krásné, Čechy mé!/ Obraze rámu prastarého,/ kolikrát vytrhli tě z něho,/ že oprýskaly barvy tvé/ až po tmu hrobů. A v den slavný/ znovu pro zraky žárlivé/ napjal tě rámař starodávný.../ Ach Čechy krásné, Čechy mé!/ Kolikrát vlast, když tma ji štvala, /řeménky řek si rozvázala/ a bosa šlápla do krve!
Odpovědět