Re: Porod doma z jiného pohledu

Tante Ema, hlavne bych ti chtela zdelit (bez souvislosti s tematem), ze myslim na tebe, a at je vam vsem brzy lepe. Je mi lito ceho jsem docetla

Jen par (delsich:)) poznamek k te debate o gramatice a o urovni textu, a tim padem se obracim i na Nikol, ktere se to take tyka. Velmi rada s tebou souhlasim, ze clovek, ktery upozornuje na chybu, dela laskavost, zvlast, pokud lze se domnivat, ze clovek o sve chybe nevi (je dite, cizinec, autor zajimaveho textu, a text kvuli chybe vsak strada, nebo autor v nejakem kontextu duleziteho textu, a chyba krivdi pravde.) Tolerovatelna mira vsak je rict, ze v textu jsou chyby, a autora - v tom zase souhlasim s Emou - neni vhodny peskovat. Velmi taktni forma je zopakovat vetu spravne, ve pripade, kdyz mozne neporozumeni, s otaznikem na konci.

V danem pripade, nejsem si jista, zda Nikol o sve chybe nevi. Nejsem kompetentni spocitat hrubky a preklepy - ty se ale vloudi i do kratsiho prispevku kazdemu. Ale ty veci stylisticke: netradicni cleneni textu, pramalo interpunkce a velkych pismenek tam, kde se da domnivat zacatek vety, jinde v prispevcich prima rec bez tradicni provazejici interpunkce uprostred narativu, dle meho nazoru je schvalne zvolena forma, teda schvalne lamani konvencnich pravidel s cilem vyjadrit emocni nabitost popisu, priblizit text autenticite emocne nabiteho vypraveni. Ja modernizmus rada, ctu i basne (kde vlastne takove nevyrazne cleneni je spise pravidlem nez vyjimkou). Ano, chce se to soustredit, ale po tom usili da se reagovat dvoji zpusobem: a) Nikol, to soustredeni mi stalo za to, b) nestalo mi to za to, jsem rozcarovana. Ja rikam za a), mi se vypraveni libilo. Muze byt i b), je to vec vkusu. Otazkou ve pripade b) je, ze vyjadreni je sice legitimni, ale malo smysluplne: kdyz jiz clovek i tak se okradl o cas ctenim toho, co ho rozcarovalo, stoji za to jeste tracet cas zdelenim sveho rozcarovani? Ale v poradku, kdyz jo, tak jo.

Nicmene, nemyslim si, ze nekdo tady vazne minene rekl, ze na jazyku nezalezi. Kdyby nezalezelo na dodrzeni formalnich pravidel, jak by bylo mozny s jejich lamanim smysluplne pohravat?

Myslim, ze se rika pouze to, ze je dodrzet (nenechat po sebe hrubky a preklepy) vzdy neni cas a moznost, obzvlast kdyz necim handikapovany jedinec chce neco zdelit a na spravnost zdeleni potrebuje o hodne vice casu, nez jini a nez ma. Mas urcite pravdu, ze nase doba gramaticky perfekcionizmus znacne znemoznuje. Kdyz normalni zamestnanec uni dostava denne 50 mailu, jak je mozny je vsechny odpovedet bez chybicky? Chyby na chatu dela vsichni, a obavam se, ze jak je zvykem tolerovat nespisovnosti, koktani a drobne nedostatky v reci mluvene, taktez asi bylo by treba brat chyby na chatu (a dokonce i v mailech). Totiz tady jde pouze o rychlou komunikaci s cilem zabavy. Nikdo tady nedela karieru a nebere za to penize:)

Jsem mozna na toto tema citlivejsi, protoze mam syna s vyraznou dys- a musim rict, ze na sebevedomi techto deti stale je delany obrovsky natlak, a srozumitelna je jejich obcasna chut obcas rict: "do haje s gramatikou". Je to tezky udrzet ten jejich odstup a sebevedomi, ze sice neumeji konsistentne aplikovat pravidla gramatiky a ortografie, ale maji jina talenty. (A neni vzacnosti ze je maji - jako kompensacni mechanizmus casto se vyvije vyborny postreh v celkovem videni a analyticke schopnosti. Odbornici na PP tvrdi, ze tato dvojce handikapu a talentu je velmi casta). Jsem ale presvedcena, ze cim mensi bude natlak na ukazovani a ponizujici hodnoceni handikapu, tim mensi jejich chut posilat gramatiku do haje.

A jeste drobna poznamka. I mezi lidmi s bez LMD chyby existuji, a dokonalost neni. To rekne kazdy clovek, ktery ma cosi spolecneho s editovanim: kazdy autorem jiz 20 krat precteny a zkorigovany text se vraci s opravami, otaznikami, navrhami preformulovat a pod. Hlidat uroven u needitovanych publikaci je zamer sice srozumitelny a hezky, ale dodrzena by mela byt mira (coz v zadnem pripade neni vytka k tobe, ale obecna poznamka).

Sorry za delku a pripadne hrubky.