V těhotenství na všechno sama, i když s partnerem

Jak jste to měly v těhotenství a po porodu vy? Pomáhal vám partner a rodiče, alespoň s něčím? Já jsem na všechno sama a dneska to na mě fest dolehlo a tak tu brečím. Celkově mi není od začátku moc dobře, starám se ale o celou domácnost,denně vařím, nakupuju a navíc komplet rekonstruujeme byt, takže o to se taky starám já, všechno zařizuju a vyřizuju a na všechno dohlížím. Mám stavy, že už občas nemůžu. Vůbec jsem si ještě nestačila užívat těhotenství. Partner je od rána do večera v práci, nepomůže s ničím, moje matka je v důchodu a bydlí 10 minut tramvají od nás,ale taky nepomůže. Už ani nezvládám tahat těžký tašky s nákupem, bydlíme až nahoře bez výtahu. Když poprosím partnera, tak se jeden den snaží, a pak to sklouzne do starých kolejí. Tak už to bylo nejmíň dvacetkrát. Mám strach, co bude, až se dítě narodí, jak budu všechno zvládat potom. Občas mám pocit, že samotné by mi bylo líp, odpadla by mi fůra práce. Jak to probíhalo u vás? Dá se vůbec od chlapa očekávat nějaká pomoc a jestli ano, tak jak si o ni efektivně říct? Nikdy jsem to neuměla, ale taky jsem to nikdy nepotřebovala tak, jako teď.