Mám stejnou zkušenost.

Upřímně a po úplně stejné zkušenosti:

Strašně mě to mrzelo, nedokázala jsem to pochopit, snažila jsem se ze všech sil, aby naše Vánoce přijal, alespoň je toleroval a byl s námi. Jeho argumenty byly navíc opravdu dětinské. Teď píšu po dvou letech, když už jsem nad věcí.

1. Je to egoista, co kvůli rodině nehodlá udělat ani tenhle malý vstřícný krok, tj. snést chvíli vánoční výzdobu, sníst večeři, kterou dostane pod nos a rozbalit s dětmi dárky. Pokud jsem v jiné zemi, v žádném případě si nedovolím bojkotovat jejich tradice.
On naše tradice evidentně v žádné úctě nemá a jak je tobě, je mu buřt.

2. Neuděláš s tím vůbec nic, smiř se s tím a nenaléhej na něj. Nemá smysl do někoho takového rýt, ještě by ses dočkala bůhvíčeho horšího. Naopak hledej způsob, jak si Vánoce co nejvíc užít, abyste vy ostatní byli spokojeni.

Co si pozvat někoho v podobné situaci a na oslavu Vánoc se spojit? Vyplatilo se mi to, čím víc bylo lidí (pečlivě vybraných), tím bylo příjemněji. Nebo jet někam na hory, k moři, hlavně nesedět doma u poloprázdného stolu a neužírat se...