Rozumím.
Osobně si myslím, že samozřejmě nejen lze, ale je naprosto v normě žádat běžný společenský ohled od každého, kdo není jasně nemocný.
Druhá věc je praxe, ve které se ho zhusta nedočkáš, právě kvůli tomu, co jem se snažila popsat.
Ten člověk nemůže a je skálopevně přesvědčený, že je v právu, že naopak JEMU se děje křivda. Ani sebepřesnější rozbor (např.) textu v takovém případě nepomůže. V té věci nejde o meritum nebo o argumenty, resp. jde o ně tobě (plus o spravedlnost
), druhé straně jde o jiné věci. "Diskuse" je tady úplně iluzorní pojem.
Já nevím, odkud pocházíš, ale někdy pro lidi, kteří vyrostli v normálnějších poměrech, než byly a jsou ty naše, bývá těžké pochopit, že tady si většinou neseme každý tolik nejrůznějších zranění, že to je často jednoduše nad síly.
Proč to píšu:
mám dojem, že v určitých případech nemá cenu se pouštět do debaty už proto, že debata nikdy nemůže vzniknout.
Většinou, když se někdo chová neslušně, nepřestane s tím po žádosti bližního, ať se chová slušně. Alespoň v českém veřejném prostoru se mi to tak jeví.
Člověk se cítí tou absurditou zasažený a snaží se nějak "očistit", vysvětlit, ale je to zbytečné. Jen to přilívá olej do ohně a jak tady sama vidíš, dost lidí se tím baví (asi z nedostatku jiného rozptýlení).
A ještě jedna věc, u nás je hodně lidí funkčně negramotných. Tzn. že sice umí číst, ale rozumí jen zlomku toho co přečtou. Někdy i v případě, že text je na porozumění jednoduchý, ale daleko častěji v případech, kde je text z nějakého důvodu složitější a vyžaduje určitou koncentraci a výdrž při čtení. To, co napíšeš ty, protože nejsi rodilý mluvčí, už jenom z tohoto důvodu spadá do ruhé kategorie. Kromě toho am patří i téma, o kterém píšeš. Výsledně se to jakoby na druhou
.