Re: Centrální hypotonický syndrom ve 13 měsících

Mému synovi je16 měsíců.
Narozen v termínu, plánovaným SC pro polohu koncem pánevním, váha při narození 3120g, měl novorozeneckou žloutenku ihned po narození a cca 3. den po narození byl nakažen zlatým stafylokokem, se kterým jsme zápolili několik týdnů, 5 dní ATB i.m.
14 týdnů musel nosit Frejkovu peřinku.
Dlouho nechtěl pást koníčky, převracet na obě strany se začal kolem 8. měsíce, plazit se začal až kolem měsíce 9. a plazil se „nesymetricky“ – tj. používal k odrážení pravou nohu, levou téměř vůbec.
Stavět na nožky s oporou se začal cca ve 13 měsících, v té době se naučil vylézt na gauč a na postel teprve několik týdnů poté se naučil lézt po čtyřech a nakonec se posadil – ve 14 měsících (v kleku) a normálně sedět a v sedě si hrát začal kolem 15m.
Od té doby vývoj postupuje pomaleji. Stojí čím dál jistěji a často a několikrát pár vteřin stál sám, bez opory, umí si už přeručkovat a přešlapovat v ohrádce nebo v postýlce (v ohrádce je minimálně – leze po celém bytě), naučil se slézat z gauče a z postele nožkami napřed.

Od narození jsme v péči neurologa (mj. kvůli plagiocephalii a opožděnému psychomotorickému vývoji)a od 8. měsíce cvičíme Vojtu – především na posílení zádového svalstva pro diagnostikovanou hypotonii trupu.
Je na svůj věk velmi vysoký (téměř 84cm), avšak váhově v průměru (11,8kg).

Umí berany berany duc, chápe, kdo je táta, kdo je děda, reaguje na jednoduché pokyny..., umí např. ukázat oko na jiné osobě…zkrátka pasivní řeč jakž takž ovládá, od půl roku rozumí pojmu „Ham“ a umí ho použít atp., ale kromě HAM, MAM a JÉÉÉ doposud nemluví ani nezdvojuje slabiky, neumí „paci paci“ ani „pápá“, resp. nechce to dělat…
Neukazuje a jen občas se podívá, kam ukazuji já.
To mě zaráží nejvíc – ukazování, nápodoba, opakování jakékoli činnosti bez reakce. Opakuje jen prskání nebo plácání do stolu.

Syn je jinak velmi čilý, veselý, oční kontakt s ostatními má, rád se směje a mazlí, je spokojený, jí normálně, v noci spí 10-11h, přes den však jen 1x maximálně á 80min.

ad hraní - nejraděj má hudební hračky (piánka, mluvící hrnec...), míč, který ke mně kutálí a náklaďáček, který si posíláme...

Před dvěma dny nám na RHB řekli, že už to v lednu snad uzavřeme, neuroložka byla spokojená - kluk na úrovni průměrného ročáka, jen ta řeč je divná, ale zatím zvolila vyčkávací taktiku...

Taky e o chlapečka bojím, pořád přemýšlím, jestli je vše ok, ale když vidím, jak je spokojený a usměvavý, intuice mi říká, že se nic neděje