Re: Může bonding i škodit?

Liško,
jde o to, jak si ten "vnucený bonding" představuješ. Jestli jako že vyčerpané rodičce po porodu vrznou dítě, řeknou "starej se" a nechají je vlastnímu osudu... no tak to je fakt o ničem.
Ono to totiž potřebuje i nějakou tu podporu (od personálu, nebo, ideálně, od manžela/blízké osoby, který je v porodnici s matkou a nikam ho po porodu nevyšoupnou a prostě může být nonstop s novopečenou maminkou a být jí k ruce.
Popřemýšlej o tom, a ruku na srdce, odmítla bys dítě i v situaci, kdy bys měla u sebe manžela (maminku, sestru, kamarádku), byli jste společně ubytovaní na nadstandardu (kéž by to byl standard - ne aby mne v noci budily mimina spolumatek na trojpokoji) a on třeba měl "na starosti" to mimčo když Ty se pořádně vyspíš, mohl by se s ním mazlit, mohlo by spát mezi váma atd. Odmítla bys bonding S PODPOROU?
Já naprosto chápu poporodní vyčerpání, odpočinek čerstvé matky beru jako strašně důležitý, ale prostě bonding by nemělo být něco, co SPÁCHÁŠ NA VYČERPANÉ OMDLÉVAJÍCÍ ŽENĚ. Mělo by to být něco, v čem bude (v případě že jí to není proti srsti) maximálně podpořena.
Já jsem to měla opačně, své dítě jsem chtěla za každou cenu a okamžitě. Tak mi ho dali a starej se. Sestra zavřela dveře a čau. A byla to hodně krušná první noc, v tom smyslu, že mne prostě na to nechali fyzicky samotnou. Nezamhouřila jsem oka, taky mne budila další nemluvňata na pokoji... Tak to být nemá. Čerstvá rodička má mít podporu, lidi co jí donesou jídlo, pochovají mimino když se potřebuje umýt/vyspat... ale ne aby jí to dítě prostě vzali. To jsem v porodnici osobně nenašla. Druhá noc byla diametrálně odlišná. To už jsme byli doma, ve své posteli, vyspala jsem se královsky (a to jsem byla s tím svým miminem v jedné posteli!), kdykoli jsem mohla jít do sprchy (své, hned za rohem, nikoli přes chodbu a ještě cestou na sesterně odevzdat dítě a pak po sprše ho tam jít zase somrovat), manžel se o nás staral a poskytoval přesně tu péči, co v porodnici chyběla.