moje pětapůlletá si teda pamatuje kdejakou básničku a písničku, ale dny v týdnu taky ne a ne a ne
prostě to nedá z hlavy dohromady, i když mi to přijde mnohem jednodušší než ty jiné věci které si je schopna zapamatovat (celé pasáže z dětských pohádek nám tady pak přehrává, slovo od slova).
Dny v týdnu a čísla jsou pro ni zakleté, natožpak třeba hodiny /to byl jen asi 2x pokus aby se naučila v kolik je večerníček/. Stejně tak pokud má říct co bylo ve školce - nevím, nepamatuju si, s ničím jsem si nehrála
(obzvlᚍ pokud se ptám hned v šatně když pro ni přijdu, večer to už se občas rozpovídá co bylo).
Ideální na zkoušení paměti jsou takové věci, které ho baví. Kluky třeba baví značky aut (barvy zas až tak neee, ani u aut), různí dinosauři nebo jiná zvířata/příšerky (nějaké postavičky, nejlépe něco co se dá třeba na různých kartičkách dostat, nebo jako figurky).
Hrát pexeso (i ve zmenšené variantě - tj. vybereš jen několik párů obrázků, pozor, trvá to docela dlouho než se to naučí, naše slečna mě občas přiváděla k šílenství že obracela pořád to samé i když musela (?) vědět že to tam nenajde.... no dneska už bez pomáhání jedem tak fifty fifty, občas opravdu regulérně vyhraje aniž se snažím dělat slabšího hráče).
Pro kluky jsou dobré i různé stavebnice, sice to vypadá že jde jen o motoriku, ale musí mít představivost aby postavil to co chce aby z toho vylezlo.... lego nebo i jiné ze kterých jde postavit víc různých věcí.
Jo a třeba při učení co je co za strom/kytku jsme to nebrali podle knížky, ale venku, podle opravdických rostlin, dostala do ruky kus smrkové a borovicové větvičky a tak.... (to taky trvalo dlouho než se jich pár naučila). Samozřejmě je zajímavé, že o tygrech, slonech, krokodýlech a žralocích toho ví docela dost aniž by je viděla
ale některé věci jsou holt lepší v tom spojení ruka-oko-mozek.