Re: Jak si stojíme - aktualizace

Jak Dobrý Souhlasím s Jančou - asi nakupuješ rychleji

Megusko, na srazech to tak asi probíhá, jak píše Jana - ovšem, pokud tam jsem já, tak já musím neustále běhat za Domíkem (nebo ho mít alespoň na očích)

Uááá, já se z toho svého kluka asi fakt zblázním Ráno vstává většinou se mnou (závisláčkovi v noci asi chybí máma, takže si v noci přijde za mnou).. prostě, jak vstávám, tak se vzbudí.. s brekem... chodí za mnou, stojí u mě.. a řve.. "mamáá mamáá". Když už chytá hysterák, tak pomůže lehká facka Bohužel, ale to ho aspoň probere.. Celou dobu, co jsem v koupelně (když si umývám vlasy, tak i půl hodiny), stojí u mě.. Pak je to trochu lepší - vstávají starší.. Pak jdeme do školky.. po příchodu se nalepí na mě a nic ho nebaví - jen by se chtěl chovat, nosit... Kdybych celé dopoledne seděla u PC, tak mi sedí na klíně a je šťastný Karolínka mi teď odmítá spávat ve školce, tak opět chodí po obědě.. Takže samozřejmě Dominik pookřeje a nechce spát..
Venku je pravý opak - málokdy jde se mnou za ruku.. buď se loudá za mnou nebo utíká přede mnou.. Klidně i ve dvou letech je schopný se z fleku otočit a utéct mi na cestu Když jsem s ním ve školce, tak nevydrží na jednom místě.. pořád pobíhá - nejraději ze dveří ven.. Takže já jediná pořád běhám za dítětem..
Už z toho fakt začínám šílet.. Když řeknu, že Kuba byl zlatý, tak to už je moc - ten mi totiž dal tak zabrat, že jsem další dítě mít už nechtěla...

Omlouvám se za román a za ten výlev.. Ale, když se "vykecám", tak je mi pak líp