Re: Rozčilování v těhotenství

Ahoj, stává se mi to často a nepotřebuju být ani těhotná. Hlavně na manžela dost vyjíždím a pak je mi to líto. Samozřejmě kvůli blbinám, jsem povahou dost silný cholerik a naštve mě i to, že mi nejde zavázat tkanička na botě či mi někdo zavadí o vlasy. Občas si připadám jako psycho, že se mnou někdo vydrží, jsem hrozný nervák, prudič, vyjedu skoro pokaždé, ale nevím co s tím. Povaha se těžko dá změnit, jsem to prostě já no..snažím se aspoň krotit, závidím takovým těm těžkým pohodářům